Ohlédnutí za Prowein 2017

Prowein se pořádá každoročně v Düsseldorfu a je to největší světová výstava vína. Přestože má dnes řada výstav problémy s návštěvností, Prowein zažívá obrovský boom. Je to logické, po Internetu víno neochutnáte a nabídka skvělých -nebo alespoň dobrých – vín je na výstavě obrovská. Proto byl letošek opět rekordní – přes 6,500 vystavovatelů ze 130 zemí, necelá polovina z Itálie (1,600) a Francie (1,500), dále Německa (1,000) a Nového Světa  (600), Rakouska, Španělska a Portugalska. Z Česka vystavovalo 16 vinařů. I návštěvníci překonali rekord, přišlo jich 58,500. Všechny informace se dají najít na www.prowein.com.

Já jsem přijel na Prowein poprvé, měl jsem nějaké dohodnuté schůzky. Z “mých” vinařů byli na Prowein především Reischsgraf von Kesselstatt a Nik Weis Urbans-Hof z Mosely a Erich Machherndl a rodinné vinařství Schmelz z Wachau. Hlavně jsem ale přijel hledat nové vinaře z Toskánska a nebyl to lehký úkol. Ochutnal jsem víno na sedmi stáncích a vesměs bylo velmi dobré. U prvního Nittardi to ještě nebylo úplně ono, ale hned další vinařství Riecine má parádní chianti classico a červené v kategorii IGT Toscana. Hned vedle bylo Castello di Verrazzano, znalci vědí, že to je špičkové vinařství, tady bylo víno skvělé, opět chianti classico. Z návštěvy le Cinciole mám velkou radost. Tohle vinařství uvádí světově uznávaná “bible” Andre Dominé VINO jako jedno z nejlepších v Toskánsku, ale je také prý patřičně drahé. Víno bylo skvělé, pravděpodobně nejlepší chianti, které jsem na Prowein pil a cenově to nevypadá až tak nepřístupně. Ještě rychle poslední tři vinaři z Toskánska – La Sala pravděpodobně bude budoucí hvězda mojí nabídky – a přesunout se dál.

Další zastávka bylo Alto Adige. Šel jsem tam spíše ze zvědavosti, nedávno jsem pil vyhlášený Gewurztraminer 2014 od Eleny Walch, možná to víno bylo z formy, nevím, ale nijak nadšen jsem z něho nebyl. Překvapení bylo obrovské, pil jsem bílá i červená z vyhlášeného Ansitz Waldgries a dalších dvou – Kornell a Cantine Tramin. Všechna byla opravdu skvělá a už se pracuje na tom, aby se objevila v shopu.

S moselskými vinaři to bylo setkání starých známých. Příjemné bylo posezení s Nikem Weisem, vypadá to, že by mohl přijet v létě do Prahy prezentovat svoje vína. Mimochodem, od ročníku 2016 je Urbans-Hof pouze bio. Kesselstatt přijede do Prahy někdy v červnu. Podrobnější informace se samozřejmě objeví včas na webu.

Přestože jsem vůbec neměl v plánu francouzské vinaře, dopadlo to jinak. Hned u vstupu do haly najednou vidím známé logo vinařství Le Pesquie. Loni v srpnu jsem tam zastavil na degustaci a dovezl si skvělé růžové a červené víno. Samozřejmě jsem ochutnal nová vína a byla tak skvělá, že velmi pravděpodobně co nejdříve nějaká přivezu. Le Pesquie je nejoblíbenější provensálské vinařství Roberta Parkera a jak mi potvrdil jeden z majitelů Frederic Chaudière, hodně jim to pomáhá. Byl opravdu překvapen, že se najednou objevil někdo z Česka, kdo zná jejich vína a vinařství.

Dál jsem se už nechal “vláčet davem” a ochutnal portugalská, rumunská a argentinská vína. Zvláště v posledním případě jsem si nasadil brouka do hlavy a možná něco přivezu, ale určitě ne letos. Ještě jsem tam narazil na “švédské víno”, ale tohle vyprávění si raději nechám na nějakou degustaci. V českém stánku jsem ochutnal výborný vlašák od vinařství Bunža ze Bzence. V závěru se z výstavy stává jedna velká párty, zvláště v německých stáncích, takže je zajímavé jenom ten ruch pozorovat. Mimochodem, neviděl jsem nikoho, kdo by přebral.

Celkově se návštěva Prowein určitě vyplatila. Potvrdilo se, že nabídka vín je obrovská, konkurence je velká a není problém dovézt víno z odkudkoliv z celého světa. Prowein je příležitost ochutnat spoustu vín a navázat kontakty během jednoho dne. Takže příští rok zase na shledanou v Düsseldorfu a myslím, že těch “mých” vinařů tam bude už podstatně víc než letos.

0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Košík

Top