Prosecco

Nejoblíbenější italské bublinky

Prosecco asi není potřeba příliš představovat. V Itálii jde o nejpopulárnější šumivé víno a v Čechách si rychle získalo podobnou popularitu. Vyrábí se s odrůdy Glera, někdy může obsahovat i další odrůdy pokud jde například o rosé variantu. Pěstuje se v regionech Veneto a Friuli-Venezia Giulia v severní Itálii.

Glera nebo Prosecco?

Jak už bylo zmíněno, prosecco se vyrábí především z odrůdy Glera. To je ale poměrně nový název, dříve se odrůda jmenovala stejně jako z ní vyrobené víno, Prosecco. Až v roce 2009 se v Itálii přejmenovala na Gleru, aby se název Prosecco více chránil a používal se už výhradně jako zeměpisné označení.

Prosecco se vyrábí buď výhradně z této odrůdy anebo může jít o cuvée, které obsahuje do 15 % jiných odrůd, například mezinárodní odrůdy jako je Pinot Bianco, Pinot Grigio, Pinot Noir nebo Chardonnay, ale také místní italské Verdiso, Bianchetta Trevigiana a Perera.

Metodo Italiano

Prosecco se vyrábí tzv. Charmatovou metodou, alternativní název je také Martinottiho metoda, Charmat-Marinotti, cuve close, metodo Italiano nebo tanková metoda. A proč tolik názvů? Hledejte za tím tradiční řevnivost mezi národy. Boj o název tak trochu připomíná slavnou při Francouzů a Britů, jak se vlastně má jmenovat letadlo vzniklé z jejich spolupráce –  jestli to bude francouzsky Concorde nebo anglicky Concord bez posledního písmene. Tady se pro změnu zase střetli Italové a Francouzi. Metodu totiž v roce 1895 vyvinul a nechal si patentovat Ital Federico Martinotti, ale dále ji rozvinul na počátku 20. století francouzský vynálezce Eugène Charmat. Francouzi pochopitelně zdůrazňují jeho přínos, zatímco Italové volbou názvu podporují domácího borce případně italský původ celé metody.

Ať ale metodu nazveme jakkoliv, vždy jde o způsob výroby perlivého vína, kdy druhotná fermentace probíhá ve velkých nerezových tancích. Oproti např. tradiční metodě výroby champaňského, kdy fermentace probíhá už v jednotlivých láhvích, je tak výroba vína levnější a prosecco je daleko dostupnějším vínem než šampaňské. Minimální doba kvašení v tancích je 30 dní, kvalitnější prosecca mohou zůstat v tancích po delší dobu, například až kolem 9 měsíců (metoda Charmat Lungo).

Dalším rozdílem oproti šampaňskému je perlení. Ve velkých tancích zraje víno za menšího tlaku a prosecco má tak lehčí, pěnivé bublinky. Výsledné víno je natlakované na 3 atmosféry, pro porovnání pivo má 1,5 atmosféry, šampaňské 5-6 atmosfér. Znamená to, že bublinky prosecca vydrží déle než ty v pivě, ale obvykle kratší dobu než ty v šampaňském.

Charakteristika Prosecca

Prosecco má štíhlé tělo, je spíše sušší, bez tříslovin, s vyšší kyselinou a nižším obsahem alkoholu. Jeho aroma je plné tónů zelených jablek, cukrového melounu a hrušek, to vše doplněné o smetanové nóty. Pije se mladé a není vhodné k archivaci. Rozlišujeme 3 úrovně sladkosti prosecca:

  • Brut: 0–12 g/l zbytkového cukru
  • Extra suché: 12–17 g/l zbytkového cukru
  • Suché: 17–32 g/l zbytkového cukru

Existuje ještě čtvrtá úroveň “Extra Brut“, ale jedinou oblastí, která ji může na etiketě používat, je Prosecco Asolo DOCG. Má do 3 g/l zbytkového cukru. Malý tip: Pokud je Extra Brut vaše oblíbené víno a nechcete hledat Prosecco z oblasti Asolo, zkuste spumante Ribolla Gialla Spumante Extra Brut.

A s jakým jídlem prosecco párovat? Je překvapivě všestranné a hodí se k široké škále pokrmů. Může se podávat stejně úspěšně jako aperitif před jídlem ale i jako víno k hlavnímu chodu. Prosecco je většinou suché, ale díky svým ovocným tonům působí často sladčím dojmem, než by odpovídalo obsahu zbytkového cukru. To ho společně s jeho bublinkami předurčuje jako ideální spojení s pikantní, asijskou kuchyní.

Košík

Top