Moselská vína

Poznejte, proč je moselský riesling nejlepší bílé víno na světě

  • Josephshöfer GG Riesling 2019 (Reichsgraf von Kesselstatt)
    Robert Parker
    (92-93) bodů
  • Potřebujete poradit s výběrem? NÁKUPNÍ PRŮVODCE | DEGUSTAČNÍ SET

    Mosel-Saar-Ruwer

    Mosela (jinak také Mosel) je vinařská oblast mezi Trierem a Koblenzí proslavená výbornými rieslingy. Všechny vinice se nachází na strmých svazích řeky Mosely a jejích dvou menších přítoků Sáry a Ruweru na hranicích Německa, Francie a Lucemburska. Podle těchto tří řek se celá oblast jmenovala až do roku 2007, kdy se pro zjednodušení místní vinaři dohodli na jednotném názvu Mosel. Přesto ale u vinařů u řek Saar a Ruwer s jednotným názvem nepochodíte. Stále se sami hrdě označují názvem „té své řeky“.

    • Osázená plocha vinic 8,798 ha, třetí největší vinařský region Německa
    • Délka celé oblasti mezi Trierem a Koblenzí je asi 150 km
    • Více než 3,600 vinařů
    • 28% moselského vína ročníku 2015 se exportovalo do 82 zemí světa
    • Poměr pěstovaných odrůd – 91% bílé odrůdy, 9% modré odrůdy vína
    • Nejpěstovanější odrůdou je Riesling, 61% plochy
    • Průměrná produkce vína za poslední 3 roky je 800 tis. hl což je zhruba dvojnásobek produkce moravských vín

    Samotná oblast se dělí na šest podoblastí:

    Moseltor (region Perl/Saarland) 123ha
    Obermosel (česky Horní Mosela, od Palzem do Igel) 723ha
    Saar (od Serrig do Konz) 773ha
    Ruwertal (od Sommerau do Ruwer) 181ha
    Bernkastel (od Trier do Briedel) 5716ha
    Burg Cochem (od Zell do Koblenz) 1282ha

    Pěstované odrůdy

    Každá německá vinařská oblast má doporučené odrůdy vína k pěstování – tzv. Classic-Rebsorten. Mosel je společně s Rheingau jedinou oblastí, kde jsou k pěstování doporučené pouze bílé odrůdy. V oblasti Mosel – Saar – Ruwer se pěstují následující odrůdy vína (Classic-Rebsorten jsou označené hvězdičkou, hodnoty jsou v ha):

    Pro Moselu je doporučenou odrůdou ještě Silvaner, ale jeho výměra je tak malá, že je v tabulce zahrnut v Ostatní odrůdy.

    Poměrně hojně je stále zastoupen Müller-Thurgau. Ten se v minulosti pěstoval daleko více. Přeci jen ale nejde o tak kvalitní odrůdu, a když už se v tvrdých podmínkách na Mosele nějaké víno pěstuje, námaha se musí vyplatit. Proto se postupně plocha vinic s touto odrůdou zmenšuje a nahrazuje ji pravý král Mosely – riesling.

    Strmé vinice Mosely

    Být vinařem na Mosele je ještě o kapku větší dřina než jinde. Proč? Vinice podél říčních meandrů se totiž strmě svažují k hladině a jejich obdělávání je opravdu náročné. Tvrdá práce se ale vyplácí – 43 moselských vinic si vysloužilo prestižní označení Grosse Lage (v podoblasti Mosel 26, Saar 14 a Ruwer 3).

    V minulosti se pěstovalo víno také na rovinatějších zemědělských pozemcích, ale postupně se vinice omezily hlavně na strmé svahy řek. Tento trend společně s úbytkem vinic s odrůdou Müller-Thurgau může za překvapivý třetinový úbytek plochy vinic na Mosele za posledních cca 25 let.

    Na Mosele najdete dokonce nejstrmější vinici na světě – Calmont u obce Bremm. Vinice v Mosele musí tak více než jinde řešit problém s pracovní silou – tvrdá dřina na strmých svazích je „job snů“ pro málokoho. Obtížně obdělávatelný terén stál také za vysokým počtem smrtelných úrazů na vinicích v dřívějších dobách.

    Chuť moselského vína

    Přesto jsou to právě strmé svahy, které vytváří typickou chuť moselského vína. Vinice díky svému sklonu a orientaci na jih dostanou opravdu maximální dávku slunečního svitu. Ta je navíc ještě násobená odrazem od vodní hladiny. Zdejší léta jsou sice teplá, na druhou stranu díky severní poloze Mosely málokdy opravdu horká. Jen za takových ideálních podmínek dozraje tak daleko na severu odrůda rýnského rieslingu. A díky studenějšímu podnebí má zdejší ryzlink daleko větší obsah kyseliny než rieslingy pěstované v teplejším klimatu. Odtud typická sladkokyselá chuť moselských rieslingů přirovnávaná ke šťavnatému zelenému jablku.

    Posledním tónem v akordu chutí moselských rieslingů je zdejší břidlicovitá půda. Některé vinice dokonce nemají žádnou horní vrstvu hlinité půdy, pouze rozdrcenou, zvětralou břidlici. Udržet vinici v takovém stavu je velmi pracné. Zvlášť během zimy půda kvůli dešti eroduje a vinaři pak musí zvětralé a odplavené kusy vracet zpět na vinice.

    Tato činnost je sice velmi namáhavá, ale nutná. Břidlicové půdy totiž dokáží dobře uchovávat teplo, což se hodí v klimatu, kde i letní průměrné teploty dosahují pouhých 18 °C. Během prudkých jarních dešťů dokáže břidlicová půda zase ideálně propouštět dešťové srážky. V neposlední řadě moselská vína vděčí břidlicové půdě za svou vysokou mineralitu, která vínům dodává pikantní slanost a dokonale doplňuje už zmíněnou sladkou a kyselou chuť.

    Košík

    Top